Lucka testuje: outdoor bunda Nabbi L

Lucie Korcová

Pomalu a opatrně otevřu oči. Vyrazit si včera na výšlap s počínající migrénou nebyl zrovna jeden z mých nejlepších nápadů. Jenže mám to stejně, jako píše Karel Jaromír Erben ve své slavné básni: „Nemá dceruška, nemá stání, k jezeru vždy ji cos pohání, jezeru vždy ji cos nutí, nic doma, nic jí po chuti.“

Bunda do všech podmínek

Akorát že v mém případě bych vyměnila slovo jezero za slovo hory. A zatímco na nebohou dívčinu vykoukl z hlubin vodník, na mě vybafla v Obřím Sedle migréna stejných rozměrů, jako jméno, které nese tahle oblíbená křižovatka polských a českých výletníků cestou na Sněžku.

Nic s čím by se ale nevyrovnala pořádná funkční bunda. V mém případě skvělá dámská outdoor bunda Nabbi L. Aspoň jedna z nás byla v lesku a já to tedy rozhodně nebyla vzhledem k okolnostem.

Ale díky Nabbi jsem byla v suchu! Je to odolná nepromokavá bunda, kterou neprofoukne ani chladný vítr z hor. Poradit si s deštěm je pro ni snadné. Pomáhá v tom vysoce účinný 3-vrstvý materiál HUSKY PRO TECH 20 000 s laminovanou membránou pro celoroční využití. To jsem ocenila hned o okamžik později, když se letní mrholení změnilo na podzimní slejvák. Tak jsem si narazila kapuci hluboko do čela, díky čemuž jsem vypadala o poznání lépe.

Kapuca mě zároveň ochránila před nepříjemným šedým světlem z těžkých, tmavých mraků, a já hrdinně vyrazila zpátky do údolí. První túra nedopadla podle představ, ale i tak to bylo super. Aspoň se má člověk zpětně čemu smát.

Tuhle trasu mám hrozně ráda

Dnešní den ale vypadá rozhodně nadějněji. Venku jsou sice mraky, ale každou chvíli z nich vykoukne slunce. Ani moc zima, ani moc horko, zkrátka ideální počasí na to vyhopkat někam vzhůru. Hlava se taky umoudřila a je tedy na čase zahájit plán A. První fáze je rychlá a jednoduchá. Obléknout, nasnídat, přejet na Pomezní boudy.

Za mě není moc náročná, ale nabízí krásné výhledy a mnohem menší přelidněnost. Od Pomezních bud na úbočí Svorové hory je to sice téměř výhradně do kopce, ale zase tady stojí chata Jelenka, kde si můžete za odměnu dát něco dobrého na zub nebo k pití.

Za Jelenkou pak zahnete doleva a traverzem se dostanete až na Sněžku. A ty výhledy cestou jsou skutečně dechberoucí. Navíc celou dobu od Jelenky jdete nejdřív lesem a vzápětí klečí a to všechno po úzké, občas kamenité cestičce. Poslední úsek na Sněžku už zvládnete po polské Jubilejní cestě.

Tady bych se ještě jednou ráda vrátila k Nabbince, jak jí ráda říkám a poukázala na další výhody, který tahle outdoor bunda má:

• KLOKANÍ KAPSA na břiše je totiž za mě ideální skrýší pro kapesníky, tatranku, kompas nebo krabičku poslední záchrany. To vše se do ní totiž bez problémů vejde. Kdybyste znali obsah mojí kabelky, věděli byste, že zdaleka nepřeháním, když popisuju, co všechno jsem do kapsy strčila.
• ZIPY jsou vychytaný. Kromě zipů z boku má i jeden ze shora, což je za mě ideální. Pokud trpíte stejnou obsesí ohledně mobilů a jejich poškození jako já, tak oceníte, že telefon je ve stejné, ale vlastně v jiné kapse než všechny ostatní věci, které by mu mohli způsobit nevratné poškození. Ano, mluvím o poškrábání displeje, ze kterého mě jímá hrůza už při samotné představě.

Zpátky na Jubilejní cestu

Dolů z naší nejvyšší hory se pak dá sejít hned několika trasami. Záleží na tom, kam se potřebujete dostat, jestli zpátky na Pomezky nebo se vydáte směrem na Růžovou horu. Já volím cestu na Obří Sedlo. Zaprvé si potřebuju napravit dojem ze včerejšího zážitku a hlavně tam mám sraz s kamarády, kteří přichází od Luční boudy.

Seběhnout dolů je ale pomalejší, než by se mohlo zdát. Hlavně kvůli neustále proudícím zástupům lidí v obou směrech. Pokud je hezké počasí, je to občas jak ve frontě na nákup v období slev. Ale jde především o ten kousek mezi vrcholem a Sedlem a to se dá bez problémů přežít.

Vždycky jsem si myslela, že na Sněžce nemůže nikdo zabloudit. Tak omyl. Moje starší sestra to dokázala. Do teď sice nechápu jak, ale očividně nic není nemožné. A ještě asi bude hvězdou fotografií spousty ostatních dobývačů vrcholu, jak nahoře zmateně pobíhá s mapou v ruce. Já bych si ji teda rozhodně vyfotila. A nebojte, mapu jsem jí už zabavila.

Testovala -Lucie Korcová
IG - https://www.instagram.com/loocias/